Tragédie v Los Alamos: Smrtelný pokus s radiací

Předpokládaná doba čtení: 2 minut/y

Historie vědeckých objevů je plná neuvěřitelných pokroků, které změnily lidské poznání a životní podmínky, ale také tragických momentů, kdy nadšení pro výzkum vedlo k fatálním následkům. Jeden z nejtragičtějších vědeckých experimentů, který si vyžádal lidské životy, je nešťastný incident spojený s výzkumem atomové energie během projektu Manhattan v Los Alamos. Tento incident se stal známým pod názvem „Démonovo jádro“.

Projekt Manhattan, který během druhé světové války usiloval o vývoj atomové bomby, přivedl mnoho vědců do blízkého kontaktu s velmi nebezpečnými materiály. Jedním z těchto nebezpečných objektů bylo plutonium – klíčová složka pro jadernou zbraň. „Démonovo jádro“ byla přezdívka pro 6,2 kg těžké jádro plutonia-239, které mělo být použito v testech atomové bomby. Tento kus plutonia se stal smutně proslulým poté, co způsobil dvě smrtelné nehody během experimentů v laboratoři v Los Alamos.

První tragédie se stala 21. srpna 1945, když vědec Harry Daghlian prováděl experimenty s jádrem. Při sestavování tzv. kritického experimentu omylem upustil blok z karbidu wolframu na jádro plutonia. Tento blok fungoval jako reflektor neutronů, což způsobilo, že jádro vstoupilo do kritického stavu a začalo vyzařovat smrtící dávky radiace. Daghlian okamžitě jádro odsunul, čímž zabránil dalšímu zhoršení situace, ale už bylo pozdě. Utrpěl smrtelnou dávku záření a po 25 dnech umírá na následky radiační otravy.

Harry Daghlian

Druhý incident, který potvrdil osudovou pověst „Démonova jádra“, se odehrál necelý rok poté, 21. května 1946. Fyzik Louis Slotin prováděl podobný experiment, tentokrát s dvěma polokoulemi berylia, které měly také sloužit jako reflektory neutronů. Slotin ručně manipuloval s polokoulemi a použil plochý šroubovák k udržení mezery mezi nimi, aby nedošlo k jejich úplnému kontaktu, což by způsobilo kritickou reakci. Nešťastnou náhodou však šroubovák vyklouzl, polokoule se srazily a jádro plutonia se opět dostalo do kritického stavu. Slotin obdržel smrtelnou dávku radiace a stejně jako Daghlian zemřel na radiační otravu, tentokrát po devíti dnech.

Louis Slotin

Oba incidenty vedly k zásadním změnám v bezpečnostních postupech při práci s jadernými materiály. Přestože vědecký pokrok v oblasti atomové energie přinesl mnoho technologií, které ovlivnily svět, jako například jadernou medicínu a energetiku, tyto tragické nehody připomínají, že práce s nebezpečnými materiály vyžaduje extrémní opatrnost.

Příběh „Démonova jádra“ se stal temným varováním pro vědeckou komunitu a ukazuje, jakou cenu někdy musí věda zaplatit za své objevy. Tyto události připomínají, že i když vědecký výzkum přináší neuvěřitelné pokroky, riskování lidských životů nesmí být nikdy bráno na lehkou váhu.

LOS ALAMOS HISTORICAL SOCIETY
HISTORY CHANNEL
NUCLEAR MUSEUM

Související Příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *